|
|
Vliv různých způsobů zpracování půdy na její zhutnění
Chlaň, Filip
V bakalářské práci je zkoumáno zhutnění půdy a změny fyzikálních vlastností půdy v různých systémech zpracování půdy. Pokusy byly založeny na těžké půdě v bramborářské výrobní oblasti. Byly využity tři způsoby zpracování půdy, první byla orba, poté mělké kypření a dlátování. U každé varianty byly odebrány Kopeckého fyzikální válečky a měřen penetrometrický odpor půdy ve dvou termínech, a to po zpracování půdy a po sklizni jarního ječmene. Z Kopeckého fyzikálních válečků se stanovila objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, minimální vzdušná kapacita a objemová vlhkost půdy. Penetrometrem byl zjišťován odpor půdy v půdním profilu. V pokusech byl následně zasetý jarní ječmen, u kterého byl měřen jeho výnos pro posouzení vlivu zpracování půdy a případného utužení na tento parametr. Výsledky ukazují pozitivní vliv minimalizačních technologií na odolnost proti zhutnění, naopak orba byla dle výsledků náchylnější ke zhutnění. V prvním termínu měření byly u orby zaznamenány lepší hodnoty fyzikálních vlastností, ale v druhém termínu došlo u orby k jejich zhoršení. Minimalizační technologie vykazovali při prvním i druhém měření podobné hodnoty. Zjištěné výsledky ale ukázali, že ani v jedné variantě nedošlo k výraznému utužení půdy a zhoršení půdních vlastností. Stejně tak výnos nebyl mezi variantami rozdílný.
|
|
|
Senzorické vlastnosti sladiny
Piechová, Hana
Pěnivost je jednou z hlavních senzorických vlastností piva. Vznik pěny pozitivně ovlivňují polypeptidy, naopak negativní vliv mají lipidy. Sladina obsahuje oba typy látek, sama o sobě ale nepění z důvodu nedostatku oxidu uhličitého. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vliv odrůdy a ročníku na pěnivosti sladiny. Sledováno bylo 14 odrůd sladovnického ječmene jarního ze sklizňových ročníků 2020–2022 a devíti lokalit. Pěnivost sladiny byla měřena na přístroji 1-CUBE typu FA ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a.s. Zjištěné hodnoty pěnivosti sladiny byly průkazně ovlivněny ze 30 % ročníkem a ze 33 % odrůdou. Statisticky průkazně nejnižší pěnivost odrůd byla zjištěna ve sklizňovém ročníku 2020. Průměrná stabilita pěnivosti sladiny byla 170 s a u jednotlivých odrůd se pohybovala v rozmezí 111–220 s. Statisticky významně nejnižší stabilitu pěny sladiny poskytly odrůdy Overture a KWS Amadora, nejvyšší hodnoty pěnivosti sladiny byly zjištěny u odrůd LG Ester a Spitfire. Největší variabilitu pěnivosti vykazovala odrůda KWS Amadora (70 %), nejnižší LG Stamgast (18,5 %). Hodnoty pěnivosti sladiny mohou potenciálně predikovat pěnivost piva.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na stabilitu struktury půdy
Káňa, Dominik
V bakalářské práci jsou s využitím analýzy variance vyhodnoceny výsledky vybraných variant dlouhodobých maloparcelních polních pokusů s jarním ječmenem a ozimou pšenicí v Žabčicích (kukuřičná výrobní oblast) a v Ivanovicích na Hané (řepařská výrobní oblast) v letech 2018-2021 z hlediska stability půdních agregátů (SAS), výnosu zrna, nákladovosti a ekonomické efektivnosti. V monokultuře jarního ječmene pěstované od roku 1970 v Žabčicích byla hodnocena sklizeň a zaorání slámy v kombinaci se zvyšujícími se dávkami dusíku v síranu amonném. Varianty se zaoranou slámou dosahovaly v průměru o 0,51 t/ha vyšší výnos ve srovnání s variantami se slámou sklizenou. Se zvyšující se dávkou dusíku se zvyšovaly hodnoty SAS u sklizené slámy skokem a u zaorané slámy postupně. U obou způsobů využití slámy byly ekonomicky nejefektivnější varianty s dávkou 60 kg/ha N u sladovnické a 30 kg/ha N u krmné jakosti zrna. V Žabčicích a Ivanovicích na Hané bylo hodnoceno přímé setí, kypření a orba při zakládání porostů ozimé pšenice po vojtěšce a jarního ječmene po cukrovce. Uvedené způsoby zpracování půdy se projevovaly v různé míře odlišně na obou lokalitách. V Žabčicích byl dosažen srovnatelný nebo vysoký výnos zrna u obou plodin přímým setím. V Ivanovicích na Hané dosahovaly výnosy zrna srovnatelných hodnot u všech variant, kromě průkazně vyššího výnosu přímého setí jarního ječmene po cukrovce. Vyšší hodnoty SAS byly zjištěny u všech hodnocených variant v Žabčicích. Při pěstování ozimé pšenice po vojtěšce byly rozdíly mezi variantami zpracování půdy malé. Při pěstování jarního ječmene po cukrovce hodnoty SAS narůstaly s intenzitou zpracování půdy na obou lokalitách. Jako ekonomicky nejefektivnější bylo vyhodnoceno přímé setí obou plodin a na obou lokalitách. Z dosažených výsledků nelze usuzovat na přímý vztah mezi stabilitou půdních agregátů a výnosem zrna. I když je SAS považována za důležitý ukazatel kvality a úrodnosti půdy, měla by být vždy hodnocena ve vztahu k ostatním vlastnostem půdy a prováděnému způsobu hospodaření. Dopady procesů ovlivněných pěstebními opatřeními na SAS je proto třeba posuzovat komplexně s přihlédnutím ke všem dostupným informacím.
|
|
|
Ekonomická efektivnost pěstování u vybraných plodin v konvenčním a ekologickém systému hospodaření - případová studie
POKORNÁ, Kamila
Diplomová práce je zaměřena na ekonomickou efektivnost pěstování ovsa setého a ječmene jarního v konvenčním a ekologickém systému hospodaření během období v letech 2018 až 2022. Práce je rozdělena na dvě části, na literární část a na praktickou. Literární část popisuje ekonomickou efektivnost, zemědělství, zemědělské dotace a vybrané plodiny. Praktická část zahrnuje výpočet rentability plodin v obou systémech. Základní míra rentability byla stanovena na základě výnosů, výkupních cen a nákladů každého podniku. V závěru jsou k výpočtu rentability připočteny finanční podpory v podobě dotací, na které mají vybrané podniky nárok. Kromě samotné kalkulace, diplomová práce zahrnuje příčiny výsledného rozdílu v efektivnosti mezi oběma systémy.
|
|
|
Rozdíly v zaplevelení širokořádkových a úzkořádkových plodin
Kubínek, Marek
Úkolem této bakalářské práce bylo vyhodnocení zaplevelení a zhodnocení rozdílů v zaplevelení úzkořádkových a širokořádkových plodin. Vyhodnocení probíhalo na pozemcích podniku AGROPOD Podolí a.s. a u soukromého zemědělce Ing. Františka Kubínka. Zaplevelení bylo pozorováno na 1 m2 v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, kukuřice seté a slunečnice roční. Výsledky byly statisticky zhodnoceny pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). V úzkořádkových porostech plodin byl zaznamenán výskyt plevelných druhů převážně z čeledí hvězdnicovité (Asteraceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), svlačcovité (Convolvulaceae) a violkovité (Violaceae). Byly to druhy především pcháč oset (Cirsium arvense), merlík bílý (Chenopodium album), opletka obecná (Fallopia convolvulus), violka rolní (Viola arvensis) a další. V širokořádkových plodinách byly nalezeny plevelné druhy čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), hvězdnicovité (Asteraceae) a svlačcovité (Convolvulaceae). Nejčastěji se vyskytovaly merlík bílý (Chenopodium album), pcháč oset (Cirsium arvense), opletka obecná (Fallopia convolvulus) a další.
|
|
|
Vliv ošetření osiva superabsorbčním polymerem na vzcházení, růst a výnos plodiny
Lokaj, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou využití superabsorbčního polymeru, konkrétně obaleného osiva tímto polymerem a vyhodnocení vzcházení, růstu a výnosu plodiny. Jedna část pokusu probíhala v laboratoři, a to klíčení rostlin, zatímco v druhé části byl realizován pokus v polních podmínkách na pozemcích Školního zemědělského podniku na lokalitě Žabčice v letech 2020–2022. Sledovaly se vlivy ošetření osiva SAP na klíčení, vzcházení a výnos plodin. Hodnoceny jsou u pšenice, ječmene, kukuřice a řepky 4 varianty pokusu, a to osivo neošetřeno, osivo ošetřeno SAP, osivo mořeno a osivo mořeno a ošetřeno SAP. Osivo ošetřeno SAP bylo vyklíčeno rychleji u všech plodin. U pšenice odrůdy Luana a kukuřice odrůdy Celong SAP zvýšil výnos téměř o 0,5 t/ha, u řepky o 0,7 t/ha. Na ječmen a kukuřici odrůdy Alombo působil SAP negativně.
|
|
|
Vliv dávky dusíku na tvorbu výnosu jarního ječmene
JANUROVÁ, Eliška
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv odstupňované dávky dusíkatého hnojení na výnosové prvky (počet rostlin na jednotku plochy, počet odnoží na jednotku plochy, počet klasů na jednotku plochy, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn) jarního ječmene. Poloprovozní pokus byl založen na jaře v roce 2021 na soukromé rodinné farmě u pana Jaroslava Čecha v Bělči u Mladé Vožice. Na pokusném poli byl zaset krmný jarní ječmen odrůdy Bente. Pokusné dávky dusíkatého hnojení byly stanoveny následovně: 20 kg. ha-1, 50 kg. ha-1, 80 kg. ha-1, 110 kg. ha-1. Vyhodnocená data byla zpracována a zaznamenána do tabulek a grafů v kapitole výsledky. Nejvyšších výnosových hodnot bylo dosaženo ve variantě IV s nejvyšší dávkou dusíku, na kterou bylo aplikováno 110 kg čistých živin dusíkatého hnojení. Se snižující se dávkou dusíkatého hnojení klesaly hodnoty výnosových prvků i celkové výnosy v jednotlivých variantách.
|
|
|
Pěstování a kvalita ječmene v ČR
MACHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce popisuje pěstování jarního sladovnického ječmene v České republice v letech 1990 až 2018. Ječmen jarní jako druhá nejvíce zastoupená obilnina je velmi ceněná. Tato práce obsahuje základní biologickou charakteristiku, agrotechniku, osevní plochy, výnosy a kvalitu jarního ječmene za uvedené období a také změny, které se tohoto období týkají. V dalších kapitolách je popsána historie a současnost odrůd sladovnického ječmene a následně jejich hodnocení a vhodnost pro výrobu sladu jakožto jedné z hlavních surovin piva.
|
|
|
Interactive effects of elevated CO2 concentration, nitrogen nutrition and UV-exclusion on yield, aboveground biomass and root development in winter wheat and spring barley
Rattanapichai, W. ; Klem, Karel
Within the manipulation experiment in open top chambers (Domaninek near Bystrice nad Pernstejnem) that allow simulation of elevated concentration of CO2 ([CO2]) (expected by the end of this century700 mu mol mol(-1)) and exclusion of solar UV radiation, the interactive effects of these environmental drivers together with nitrogen application were studied. Aboveground biomass at the time of harvest, grain yield and root area were studied in winter wheat (variety Bohemia) and spring barley (variety Bojos). From three replications of each treatment were the roots of four plants dug out from the soil and gently washed. Photos of roots taken using the digital camera were analysed by image processing software Image J (plugin SmartRoot). The result showed that the elevation of [CO2] increased the above ground biomass and grain yield. High level of nitrogen increased the stimulatory effect of [CO2] on the above-ground biomass and grain yield. Also UV exclusion stimulated the effect of the evaluated [CO2] on above-ground biomass and grain yield. UV exclusion resulted in higher root area than the treatment of non-exclusion of UV.
|
|
|
Vliv hustoty výsevu na výnos u vybraných odrůd jarních obilnin
ŠÍR, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na obilniny a jejich význam, fáze základního zpracování půdy, tvorbu hospodářského výnosu, půdní plevele a chemické prostředky k jejich regulaci. Cílem práce je rozšířit poznání o faktorech, které mají vliv na hustotu výsevu u vybraných odrůd jarních obilnin. Za účelem stanovení vlivu různé hustoty výsevu na prvky struktury výnosu u následujících odrůd jarních obilnin - pšenice Kabot, ječmen Manta, ječmen Kvorning, ječmen Vendela, oves Poseidon a oves Ozon, byl založen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor. Během vegetačního období byly na sledovaném pozemku hodnoceny základní výnosové prvky - počet rostlin na m2 a počet klasů na m2. V průběhu vegetace bylo zjišťováno zastoupení plevelů v pěstovaných jarních obilninách. Při sklizni byl zjišťován výnos jednotlivých odrůd jarních obilovin.
|
host ::
RSS.